Cieszyn (Těšín) a Český Těšín

Těšín je jedním z nejstarších měst Slezska. Dějiny města sahají 9. století, kdy se na území dnešního Těšína setkali tři bratři Bolko, Leszko a Cieszko (Bolek, Lešek a Těšek) a založili osadu. Těšín jako město však vznikl později, na začátku XIII století obdržel městská práva a v roce 1290 již byl hlavním městem samostatného těšínského knížectví.

Stejně jako ostatní města, také Těšín má svou historii, bohatou na vzlety a pády. Když se stál těšínským knížetem Mieszko (Měšek) a zahájil proces přestavby hradiště na hrad, začal Těšín rychle expandovat, vznikly tehdy farní kostel a první škola. Prudký rozvoj města nastal v období vlády knížete Přemysla I Nošáka, který Těšínu udělil nová městská práva vratislavského typu. Byla zřízena funkce purkmistra, založena městská rada, na tehdejším náměstí (dnes Stary Targ) byla postavena radnice. V XV století bylo město obehnáno hradbami a založen Zemský soud. Díky rychlému rozvoji se Těšín zařadil do špičky nejdůležitějších měst ve Slezsku.

Jak už to bývá v dějinách, po období růstu se na Těšín zřítila smršť zlých událostí. Během třicetileté války byl Těšín zčásti zničen, a několik let později byl vydrancován Švédy. Po úmrtí poslední kněžny z dynastie těšínských Piastovců spadlo město pod vládu Habsburků a stalo se součástí Rakouska.

XIX století bylo začátkem opětovného vzkvétání města. Do Těšína dorazila železniční trať, vznikla tramvajová doprava a pomalu začal průmyslový rozvoj. V roce 1920 byl Těšín, rozhodnutím Rady velvyslanců na mezinárodní konferenci v Spa, rozdělen podél řeky Olše. Historická část města se dostala Polsku, průmyslová předměstí včetně železničního nádraží (Český Těšín) se ocitla na území Československa. Během druhé světové války bylo město včleněno do Říše, avšak po zajetí Těšína sovětskou armádou bylo znova rozděleno na dvě části, polskou a českou, podle hranic určených v roce 1920. Po rozdělení města vznikl na řece Olši největší hraniční přechod na jižní hranici Polska. Od této doby plní Olše funkci státní hranice. Hraniční přechod původně utvářely dva mosty: Most družby a Most svobody. Dnes je mostů víc, avšak díky podepsání Polskou i Českou republikou Schengenské dohody, hraniční kontroly na mostech zmizely.

Dnes se levobřežní část Těšína s názvem Český Těšín vyznačuje kulturní a regionální odlišností, naopak město na pravém břehu je etnicky sourodé, jelikož víc než 96 % jeho obyvatel přiznává polskou národnost.

Vydáte-li se do Těšína, věnujte pozornost architektuře města, plné krásných historických památek, jako například hlavní náměstí, které vzniklo v 15. století, zámecký vrch, na kterém se nacházejí jedny z nejstarších památek v Horním Slezsku, Studna tří bratří, náměstí Starý trh, Divadelní náměstí s budovou divadla, farní kostel sv. Maří Magdalény, Muzeum tisku, Těšínské Benátky a most nad Olší.

Davy turistů, kteří přijíždějí na často probíhající festivaly, měly vliv na vznik mnohých restaurací a hospod, které nabízejí regionální pochoutky. Díky turistům se objevil také velký počet směnáren, které se po pádu komunistického systému začaly dynamicky rozvíjet. Měnící se předpisy umožnily všem nakupovat i prodávat cizí měny. Vzhledem k příhraniční poloze Těšína, se zde směnárenské služby setkávají s poměrně velkou konkurencí na obou stranách města, jak na české, tak na polské straně hranice. Směnárny se každý den potýkají v boji o soukromé i firemní zákazníky. Konkurence způsobuje že je směnárenský trh v tomto regionu extrémně tvrdý. A proto také směnárny neotálejí a již začaly hledat potenciální zákazníky na internetu. Internetové směnárny se rychle stály jednou z nejoblíbenějších forem výměny měn.